Od psychologie, přes happiness manažerku k byznysu a technologiím. O tom všem a také třeba o hloubkových rozhovorech jsme si povídali s Míšou Stražovskou. Ta bude na konferenci přednášet na téma: „Jak na nápadu na podnikání neprodělat gatě“. Proč zrovna technologie?“ V ZOOTu jsem se tolik nadchla pro technologie, až jsem se sama vrhla do user experience – výzkumu digitálních produktů.“, tvrdí Míša. Její denní chléb jsou hloubkové rozhovory, reflexe konextu a facilitace inovačních workshopů. Společně s kolegy zhmotňujeme nápady a myšlenky do reálného světa. Přečtěte si více o věčně pozitivní dámy.

Hezké odpoledne Míšo. Ve svém medailonku zmiňujete, že jste psycholožka, která od sociální práce zběhla k businessu. Jak se to tak stane? Co Vás k tomu vedlo?

K sociální práci prostě musíte mít spoustu odvahy, odhodlání a musíte to brát jako svoje poslání, jinak vás to zničí. Nikdy jsem neměla ambici zachránit lidstvo, jako někteří mí spolužáci na vysoké, a vždycky mě víc lákaly čísla a business kontext, a po chvíli tápání jsem našla svůj směr, který kombinuje jak práci s lidmi, tak čísla a jejich kontext.

Ve společnosti ZOOT jste pracovala na pozici Happiness manažerky. To je v poslední době hodně lákavá pozice pro mnoho lidí. Je o co stát? Co je vlastně cílem této pozice?

Jde o komplexní pozici, která ještě dnes bohužel v mnoha firmách není dobře pochopená, a tak občas sklouzávají k tomu, že ve firmě má být někdo, kdo zařídí hezké zasedačky, teambuilding a popřeje kolegům k narozeninám. To samozřejmě taky může být součástí pozice, záleží, jak si to která firma nastaví, ale spíš okrajově – když zbude čas. Core téhle práce je v tom, že sledujete atmosféru v týmu či týmech, a pracujete s ní. Člověk na téhle pozici tak občas zastane roli kouče, mentora, psychologa nebo školitele leadershipu. Hodně se ptá, vždycky začíná od lidí, ne svým dojmem. Měl by mít dobrý přehled o krátkodobé i dlouhodobé strategii firmy – jak z pohledu businessu, tak z pohledu people care. Měl by být parťákem businessu a pomáhat mu růst i skrze spokojené lidi.

Kde jste čerpala zkušenosti před nástupem na tuto pozici?

Částečně ze studia psychologie, koučovacího výcviku a dalšího vzdělávání, ale nejvíc jsem se naučila od kolegů z minulých prací. Měla jsem obrovské štěstí na nesmírně inspirativní lidi.

Co vím, tak v ZOOTu jste pracovala také především v mužském kolektivu. Potýkala jste se někdy s problémy komunikace? Muži často vnímají určité věci rozdílně, než my ženy.

Asi bych to nechtěla takhle paušalizovat. I když stereotypně to bývá vnímáno opačně, konkrétně “mí ajťáci” v ZOOTu byli velmi vnímaví. Komunikace jako taková probíhala ve většině případů hodně napřímo – výjimky samozřejmě byly, ale většinou, když byl nějaký problém, řešili jsme to napřímo a otevřeně. V tom byla ta práce hodně osvěžující, ale nedokážu říct, jestli by to bylo nebo nebylo jiné v obdobně velkém ženském kolektivu – nemám tu zkušenost.

Možná tohle vás vedlo také ke změně odvětví, nadchla jste se do technologií. Nyní pracujete jako UX researcher ve společnosti Outboxers. Co je Váš denní chléb? Pro mnoho lidí je tohle takové malé “sci-fi”.

Ke změně odvětví mě přivedli právě kolegové ze ZOOTu – už předtím mě bavilo technické odvětví, ale jako úplného laika. Dva roky jsem pak měla možnost nakukovat jim pod ruce a nadchla jsem se ještě víc. Nedělám úplně technickou pozici – věnuju se kvalitativnímu, tzv. uživatelskému výzkumu v rámci UX procesu. To je pořád hodně soft skill práce s lidmi, začínáme vždycky od potenciálnímu uživatele, to znamená spoustu povídání a správně položené otázky. To, co je pro mě nové, je potom následná analytická práce se zjištěnými informacemi. Z té spousty textu je potřeba vytahat to zajímavé a poskládat z toho hypotézy k ověření. A když ověříme hypotézy a stavíme prototyp, roste nám pod rukama nový produkt nebo služba. To je úplně boží. 🙂

Pro koho se služby této společnosti hodí?

Pro každého, kdo má nápad, a chce ho rozjet v profesionální rovině. Pomáháme firmám za zlomek nákladů neutopit násobné obnosy peněz v něčem, co nebude fungovat. Jdeme nejdřív k potenciálním zákazníkům a zjišťujeme, jaké v té oblasti mají potřeby, co řeší za problémy, a jestli jim je budeme naším produktem nebo službou umět vyřešit. I dobrý nápad totiž může mít zádrhel ve špatném zpracování, nebo v tom, že trh na to ještě není připravený. V takovém případě jsme schopní ušetřit spoustu peněz, které by podnikání spolklo. Většinou je ale možnost nápad tzv. pivotovat – tedy že na základě potřeb a zpětné vazby potenciálních zákazníků doporučíme, v jaké podobě by produkt mohl na trhu uspět.

Věnujete se ještě somatickému koučování? Co si pod tím představit?

Věnuju. Existují v podstatě tři způsoby řešení životních situací, které tvoří pomyslný trojúhleník, jehož vrcholy můžeme pojmenovat jako myšlení, emoce a jednání (pohyb, akce). Většina z nás má jeden z vrcholů dominantní, tzn. jsme zvyklí problémy buď promýšlet, nebo reagovat emotivně, nebo rovnou jednat (tzv. vrhnout se do řešení bezhlavě). Další dva vrcholy můžou utlumené a používáme je málokdy, takže problémy řešíme v zásadě stále stejným způsobem. V somatickém koučování učím klienta najít cestu i ke způsobům řešení, které využívá méně. Způsoby, jak tenhle potenciál rozvinout, jsou různé, ale v zásadě fyzicky používám prostor kolem, různé pomůcky (třeba tzv. koučovací karty) a pracuju s tělem a tím, co se v něm děje. Somatické koučování tak pomáhá klientovi přicházet na nové, kreativní způsoby řešení, jde víc do hloubky a změny bývají trvalejší.

Čerpáte z těchto znalostí, zkušeností i pro vaši práci a komunikaci s lidmi?

Samozřejmě, jde o metodu citlivou i na nuance nálad, mimiky, postury atd. Když jste dobrý somatický kouč, toho všeho si všímáte a během koučování reflektujete a pracujete s tím. A když už ty drobné rozdíly jednou vidíte, dají se využít kdekoli v práci nebo v životě.

Na konferenci budete přednášet o tématu: Jak na nápadu na podnikání neprodělat gatě. Z jakého odvětví budete pro tohle téma čerpat svoje příběhy a zkušenosti? Je to provázané?

Vycházím zejména z aktuální práce na uživatelském výzkumu, kde používáme metodiku nazvanou human-centered design. V podstatě to znamená, že začínáme od uživatele, od člověka, to je úplně klíčové. Ale samozřejmě čerpám ze všech svých předchozích zkušeností, je velká výhoda umět si pospojovat různé informace z různých odvětví.

Na co se mohou účastnice těšit? Dozví se nějaké tajné tipy, jak na to?

Dozví se poměrně jednoduchou metodiku, která se dá využít nejen v podnikání, ale téměř pro jakoukoli změnu, kterou se chystáte implementovat v rámci oboru, firmy, rodiny, skoro kdekoli. Pokud nemáte vlastní nápad, nevadí, vyzkoušíme si to na příkladu, který zná a zažilo – troufnu si říct – 99 % lidí.