Jana Jáčová je zakladatelkou UOL účetnictví a na naší konferenci bude mít workshop na téma „Jak nastavit čísla a cíle ve vaší firmě či na volné noze“. Společnost založila v roce 2004 a nyní mají pobočku v každém krajském městě, zaměstnává 180 osob. Přečtěte si zajímavý rozhovor o tom, jak se vypořádala s chybami během podnikání a jak se z nich poučila. Není to jen o číslech, ale také o intuici.

Hezký den Jano. Jste zakladatelkou společnosti UOL Účetnictví, která je na trhu od roku 2004. Co Vás vedlo k založení firmy specializující se na účetnictví online?

V podstatě náhoda, jeden můj kamarád mne požádal, jestli bych nechtěla dělat účetnictví pro jeho kamaráda podlaháře. Já v té době pracovala v jedné IT firmě na pozici finanční ředitelky. V té době jsem řešila rozvod, stěhování … peníze se mi hodily, tak jsem to vzala.

Pan Lerch je naším klientem do dneška. A proč online? On měl dva sklady, tak jsme řešila, jak to spojit. Ale v roce 2004 žádné online řešení nebylo. Používali jsme linuxový systém honey calc, klientům dávali tedy druhý počítač s jiným operačním systémem. Ale fakt to měli online. V roce 2004 to bylo unikátní řešení. Te po letech vidím, jaký to byl šílený punk 🙂

Časem jsme si vyvinuli vlastní účetní systém. My sami používáme linux jako operační systém, takže jsme vždycky hledali řešení, které je multiplatformní. A v posledních letech jsme doplnili web, takže operační systémy klientů už neřešíme.

Budovala jste firmu hned od začátku s vizí, že budete mít pobočku v každém krajském městě?

Vůbec, pobočky jsou projekt posledních 2-3 let. S koncem roku 2017 jsem se rozhodla, že vybudujeme pobočkovou síť.

Z firmy odcházel můj společník, který byl proti expanzi, měla jsem pocit, že firma hodně zaspala. Máme velké investice do vývoje a infrastruktury a při té stávající velikosti bylo těžké ty náklady pokrýt. Takže jsem měla dvě cesty, firmu zmenšit, specializovat se na ziskovější klienty a vývoj omezit nebo firmu o řád zvětšit. Kupuju si i velké prášky na praní, takže B byla jasná volba.

Jaké byly začátky? Kde jste sebrala odvahu a finance na podnikání?

Začátky 2004 byly nadšené. Měla jsem kontokorent a pustila se do toho. Firma postupně narůstala. Ale fakticky to nikdy nebylo úplně růžové, co firma vydělala spotřeboval vývoj.

Projekt poboček měl turbuletní vývoj. První úvahy směřovaly k frenšíze. Tu jsem pak zamítla z důvodu lepší kontroly a síť se budovala jako partnerská. Část partnerů odpadla, takže přišlo rozhodnutí je nehledat za každou cenu a pobočky si ponechat.

Partnerské jsou v CZ aktuálně jen dvě: Liberec, Olomouc a frenšíza Plzeň. Přineslo to zefektivnění, ale zároveň i vyšší investice pro nás. Na SK mám dva partnery v centrále a pobočková síť je už čistě jako dceřinná.

Rozběh jsem financovala emisí dluhopisů. Zázračně se všechny prodaly, i když jsem nabídla úrok 5.6%. Podpořili nás i někteří klienti. Zpětně vidím, že ta expanze mohla být pomalejší. je to pořád hodně finančně náročné. Ale mám pořád jasnou představu, jak by to finálně mělo vypadat a fungovat a ta mi pomáhá držet směr a výkon :-)

Jak jste našla svého “prvního” zákazníka? Bylo to náročné?

Jak jsem psala výše, on si našel mě 🙂 a byla to náhoda, neměla jsem v počátku vizi, že bych měla velkou účetní firmu.

Máte nějaký tip, co vážně zabírá?

Tak určitě pomáhá se odlišit. O to se snažíme od počátku. Pak samozřejmě to dělat opravdově, zákazník to pozná. Když vidí, že jste zapálení do toho, co děláte, vybere si vás jako partnera, cítí v tom stabilitu.

Na vašem webu máte hezké motto: “Nás účetnictví baví “. Jak přistupujete k tomu, aby to u vás ve firmě takto opravdu bylo? Čím motivujete své zaměstnance?

S tou motivací je to těžké, po těch letech vím, že žádná motivace zvenčí nefunguje dlouhodobě. Když ta účetní v sobě nemá to, že je tohle práce, která ji baví, vidí v tom smysl a má ji ráda,  tak i když ji dám stravenky za 200 Kč, fungovat to nebude.

Snažím se, abychom měli slušné zákazníky, aby na účetní nekřičeli do telefonu, aby nám dávali včas doklady, aby holky měly co účtovat .. . Ale když si někdo myslí, že účetnictví je práce v kanceláři, kde se nosí papíry sem a tam a tek u nás vydrží měsíc. Ani ty stravenky nepomůžou.

Máme benefity, které vnímám jako standard, aby k nám někdo přišel na pohovor: stravenky, klouzavá doba, ale jen 1.5 hod, jinak to nejde, sickdays, home office v případě potřeby, příspěvek na volný čas a vánoční besídku 🙂

Systém, který nám funguje a je spravedlivý, je bodovací systém. Účetní během měsíce sbírají body a podle nich pak mají pohyblivou složku platu. 0-15 tis.

Máme minimum bodů, kdo je pod ním dlouhodobě, nemůže u nás pracovat. Kdo je nad má peníze navíc. Tři kolegyně mají stabilně odměnu 15 tis. Kdybych to neměla takto postavené, bylo by to vůči nim hrozně nespravedlivé.

Na naší konferenci se Vámi účastníci potkají na workshopu Jak nastavit čísla a cíle ve vaší firmě či na volné noze. Můžete nyní prozradit, co se na workshopu dozví a jak bude probíhat?

Po bitvě je každý generál. Udělala jsem spoustu chyb, které měl stály spoustu času a peněz. Já věci dělám pocitově, nadšeně se pouštím do projektů, úplně mne kouše v břiše, že něco buduji. Někdy ta čísla ani nechci vědět, protože by mě to v určité fázi úplně demotivovalo. Mám představu a k té to tlačím, vlastně za každou cenu. Takže se místo kousání v břiše budím v noci, jestli to ustojíme. Za ta léta jsem na to zvyklá, ale už mne to pěkně štve. Takže teď spoustu věcí měním a o to bych se ráda podělila. Opravdu je nutné si mantinely nastavit, můžou být třeba jen dva. Nejsou třeba žádné účetní znalosti, abyste si je stanovili. Jak bude workshop probíhat ještě nevím, dokonale promyšlené to nemám.

Máte nějaký “tajný” tip na to, jak to zvládnout a vydržet začátky podnikání?

Nenechat se otrávit neúspěchy, každý nás posune dopředu. Tak ženská vydrží víc než kůň ne? 🙂

Když jde všechno hladce, je to podezřelé 🙂 Samozřejmě vytrvalost, bez ní to nejde a jasná vize, vědět kam a proč jdu. I když zakličkujete, pomůže vám to vrátit se na správnou cestu. A intuice, často ji podceňujeme. Mnohokrát se mi to vymstilo. Opravdu je to naše silná zbraň nebo spíše obrana vlastně.